Horečka

HOREČKA


(stáhnout jako pdf)

  • Normální tělesná teplota, měřená nejčastěji v podpaždí, se pohybuje mezi
    36,0 – 37,0°C.
    U malých dětí, kojenců a někdy batolat měříme teplotu v konečníku. Od
    naměřené hodnoty pak odečítáme 0,5°C.
  • O zvýšené teplotě hovoříme, jestliže se hodnoty pohybují od 37,0 do 38°C.
    Pokud je teplota vyšší, nazýváme ji horečkou. Vysoká horečka (tzv.
    hyperpyrexie) je teplota nad 40,0°C. Pokud trvá delší dobu, může dítě
    celkově ohrozit.
  • Horečka může být průvodním příznakem celé řady onemocnění, u dětí ji
    nejčastěji způsobují infekce virové nebo bakteriální. Se vzestupem tělesné
    teploty se ale můžeme setkat i při celkovém přehřátí, při úrazech hlavy,
    otravách.
  • Déletrvající teplota nad 38°C může být v některých případech pro dítě
    nebezpečná. Každý další stupeň zvýšení tělesné teploty nad 37°C totiž
    zvyšuje celkovou denní potřebu tekutin o 12%, celkovou spotřebu tělesné
    energie o 12% a tělesnou spotřebu kyslíku o 13%. Děti, které jsou primárně a
    dlouhodobě nemocné (s onemocněním srdce a dýchacího systému,
    s onemocněním mozku, děti náchylné k tzv. febrilním křečím, děti
    chudokrevné, děti s poruchou metabolizmu – např. cukrovkou, děti
    s nedostatečným příjmem potravy) jsou déletrvající vysokou horečkou
    obzvlášť ohroženy.
  • Na vzestup tělesné teploty u dítěte pomýšlejte, pokud například dojde
    k nápadné změně jeho chování – dítě do té doby vitální je najednou nápadně
    spavé, unavené nebo je naopak podrážděné , neklidné. Začne si stěžovat na
    bolesti hlavy, bříška, bolesti rukou a nohou, kloubů, má zimnici. Dítě nemá
    chuť k jídlu, odmítá pití. Při prudkém vzestupu teploty se může objevit
    zvracení, zvláště při změně polohy (posazení). Horečku mohou provázet
    křeče.

Postup při ošetřování dítěte s horečkou:

  • Pokuste se snížit tělesnou teplotu dítěte fyzikálním ochlazením povrchu
    jeho těla:

    • Dítě svlékněte, uložte do postýlky a zajistěte přívod čerstvého vzduchu
      (toto neprovádějte v době vzestupu teploty – obzvláště při třesavce, dítěti
      by to bylo nepříjemné, při zimnici dítě spíše zakryjte).
    • Ochlazujte šetrně povrch těla např. omýváním houbou, namočenou ve
      vlažné vodě, postupujte od hlavy k nohám. Pokud to dítě dobře snáší,
      můžete je vlažnou vodou osprchovat, nesprchujte ale dítěti hlavu.
    • Pokud uvedený postup není dostatečný nebo má-li dítě vysokou horečku,
      proveďte zábal – dítě na 10 – 15 minut zabalte nahé do několika osušek
      namočených do vody chladné přibližně 15 – 18°C. Zábal je možné opakovat
      2x za hodinu.
    • Můžete přiložit sáčky obsahující chladící gel do oblasti třísel.
    • Podávejte dostatečné množství tekutin, lépe častěji a po malých dávkách,
      myslete na zvýšenou tělesnou potřebu tekutin při horečce.
  • Podejte léky snižující horečku (tzv. antipyretika), pozor – nezaberou ihned,  začínají účinkovat přibližně po 30 až 60 minutách, maximálního účinku
    dosahují za 2 – 4 hod. po podání. Léky současně působí proti bolesti a
    částečně protizánětlivě. Kojencům podávejte léky v čípcích, větším dětem
    v sirupu, či tabletách.

    • Léky obsahující jako účinnou látku paracetamol (Paralen čípky, tablety,
      Panadol sirup) podejte lék v dávce 15mg/kg/dávku, podat max. 4 x denně
      po 6 hod.
    • Léky obsahující jako účinnou látku ibuprofen ( Brufen sirup, Ibalgin,
      Nurofen) podávejte v dávce 10 mg/kg/dávku, podat max. 3 x denně po 8
      hod.
    • Uvedené léky je možné při těžkých a déletrvajících horečkách mezi sebou
      střídat po 4 hodinách. Nikdy nepodávejte dětem na snížení teploty léky
      obsahující kyselinu acetylsalicylovou (Acylpyrin), můžete dítěti způsobit
      poškození jater i dalších orgánů.
  • Pokud dítě zvrací, preferujeme čípky a naopak, pokud je průjem , je
    vhodnější podat sirup event. tabletu.
  • Trvá-li horečka déle než 2 dny, vždy zajistěte odborné lékařské vyšetření
    dítěte.
  • Zvýšenou teplotu do 38°C (pokud dítěti nepůsobí výrazné obtíže) nemusíte
    snižovat, je svým způsobem prospěšná v rámci obrany organismu před
    infekcí. Toto neplatí u dětí rizikových, výše uvedených skupin.